Kotvičník a studie

 

Vybraná odborná literatura, klinické studie a odkazy, klikněte: 

 

Tribulus terrestris – diskutované fytofarmakum - Zdeňka Navrátilová - Jiří Patočka
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, katedra radiologie,
toxikologie a ochrany obyvatelstva

 

Clinical studies showed T. terrestris improved reproducetive function, including increased
concentration of hormones such as estradiol, with testosterone being very slightly influenced, …

 

[PDF] A comprehensive review of the phytochemical, pharmacological, and toxicological properties of Tribulus terrestris L.
R ?tefănescu, A Tero-Vescan, A Negroiu, E Aurică… - Biomolecules, 2020 - mdpi.com
… in experimental research and in clinical studies, as shown above… studies have shown that
TT extracts are efficient in women with sexual disorders by having a favorable action in clinical …

 

Evaluation of the efficacy and safety of Tribulus terrestris in male sexual dysfunction—a prospective, randomized, double-blind, placebo-controlled clinical trial
Z Kamenov, S Fileva, K Kalinov, EA Jannini - Maturitas, 2017 - Elsevier
… ZK participated in the study design, protocol development and clinical trial as a Principal …
essential study documents, in the final clinical study report writing and prepared the manuscript. …

 

Klikněte zde pro odkazy na další studie

 

A ještě jeden článek:

Synapse 3000 1999/1, Regena 1999/6 - Tribulus terrestris - Dr. Alexis Chvorinoff
V průběhu doby vědci zjistili, že principy, jimiž se řídí život jednodušších živých organismů včetně rostlin, se v ničem podstatném neliší od principů, jimiž se řídí život nejsložitějších živých tvorů, člověka nevyjímaje.

I rostliny mají svou vlastní "neuroendokrinní" soustavu, v níž spočívá klíč programující délku života jejich druhu i každého jedince a která jim umožňuje vnímat okolní prostředí a reagovat na jeho změny učením se i vyjádřením "pocitů".Stejně jako u člověka, i u rostlin probíhají anabolické a katabolické procesy a působí homeostatický režim vyváženosti biologických dějů, zahrnující jak "krevní oběh" a jeho tlak, tak i acidobazickou rovnováhu a ostatní vitální funkce.
Stejně jako u člověka, i u rostlin vysoká hladina jejich "anabolických steroidů" znamená mládí a zdraví rostliny a nízká stáří a zánik. Právě v 70. letech začalo dozrávat poznání o tom, které biochemikálie plní v rostlinách funkci anabolických steroidů tak, jak ji známe u savců a u člověka. Následně se začalo cestou experimentů potvrzovat, že tyto rostlinné biochemikálie dokáží stimulovat a harmonizovat anabolické procesy v lidském organismu ze zdravotního hlediska bezpečněji než suplementárně podané analogické neurohormony získané z tkání savců. (Publikování některých nových poznatků tohoto druhu zvýšilo zájem o programové vegetariánství.)
 
"Anabolické steroidy" rostlin dostaly souhrnné pojmenování fytosteroly (na rozdíl od živočišných zooste
rolů) a staly se nadále předmětem zvláštního studia jako velmi specifická skupina biolátek významných pro humánní výživu i terapii degenerativních chronických onemocnění.
Na rozdíl od aplikací herbální medicíny z doby našich předků, které dodnes v různých formách přežívají, vstoupily do nových procesů využití fytosterolů přísné farmakologické normy, což bylo umožněno jak neustálým vývojem nových technologií extrakce, separace a purifikace látek, tak i technologicky vyspělých automatických elektronických analyzátorů biochemikálií.

Doposud dosažené výsledky studia fytosterolů a jejich vlivu na humánní biochemické procesy jsou velmi slibné, povzbuzující a v lecčems i převratné, nicméně je stále nutné je považovat za pouhý počátek nové éry terapeu-tického využití rostlinných bio látek. Uvědomme si, že z více než 480 000 druhů popsaných rostlin, z nichž každá užívá své vlastní specifické fytosteroly, respektive své vlastní kombinace různých fytosterolů jako anabolických činitelů, zná dnešní věda jen něco přes dvacet druhů a poddruhů fytosterolů s jejich konkrétními dílčími účinky na lidský metabolismus. Prostor i čas, které jsou nutné k dosažení maxima poznání v tomto ohledu, nám musí na jedné straně připadat nekonečné, ale na druhé straně v nás mohou posilovat víru k perspektivám budoucnosti.

Je zcela zákonité, že jen u málo druhů rostlin můžeme očekávat "hotovou" směs fytosterolů, která by byla dostatečně kompatibilní s výživovými a terapeutickými požadavky lidského organismu. Zatím se zdá, že "hotová" směs fytosterolů, kterou najdeme v plodech a kořenech kotvičníku pozemního, patří k nejefektivnějším kombina-cím, které věda v jediné rostlině objevila. Sušina plodů a kořene rostliny obsahuje více než 45 % směsi furo-stanolu, furostenedionu a protodioscinu, tedy fytosterolů, které jsou v rostlinné říši víceméně univerzálními "anaboliky". Jiné rostliny s vysokým obsahem různých fytosterolů, které již jsou moderní vědou intenzivně vytěžovány k terapeutickým účelům, jako např. různé druhy dioscoreí, lilkovitých rostlin, kalabaru nebo sóji, obsahují vedle již zmíněných fytosterolů i další, které na lidský organismus vykazují silnější okrajové stimulační a anabolické účinky.

Patří k nim především sapogeniny, diosgeniny a stigmasterol. Navíc lilkovité rostliny obsahují celou řadu pro člověka toxických alkaloidů, jejichž chemická separace od potřebných fytosterolů není snadno proveditelná.
K objevení terapeutických náležitostí fytosterolů uložených v kotvičníku pozemním došlo poněkud neočekávaně v komunistickém Bulharsku. Západní odborná veřejnost se s výsledky bulharských výzkumů mohla prakticky seznámit až po roce 1989 a musela jim přiznat statut zcela průkopnické vědecké práce. S vlastním výzkumem začala Bulharská vojenská lékařská akademie v roce 1974 za pozdější spolupráce farmakologické sekce Bulharské akademie věd. Ve druhé polovině 80. let byl koncentrovaný výtažek fytosterolů z kotvičníku pozemního patentován pod názvem Tribestan jako léčivo s indikací léčby premenstruálního a postmenopauzálního syndromu u žen a andropauzálního syndromu u mužů.
 

Testy s Tribestanem byly prováděny nepřetržitě více než 12 let u mnoha set osob, převážně žen. Dost unikátní náležitostí účinků Tribestanu je, že jeho suplementární (perorální) podávání zvyšuje citlivost hypothalamu k využití a regulaci mužských i ženských sexuálních steroidů jako androgenů a estrogenů, zatímco u hodnot jiných steroidů a hormonů (progesteronu, kortikoidů a prolaktinu) nedochází po podání Tribestanu ke zjevným změnám. Klinické testy neprokázaly žádnou měřitelnou toxicitu ani vedlejší nežádoucí účinky, a to ani při podání vysokých dávek. (U citlivých osob nebo při podání vysokých dávek výtažků fytosterolů z dioscoreí nebo z kalabaru se někte-ré nežádoucí účinky občas objevují ve formě virilizujícího syndromu(u žen), k jehož příznakům patří zesílení porostu chloupků ve tváři, úbytek podkožního tuku nebo posílení agresivních rysů jednání.) Jako takový Tribestan pronikl i do profesionálního sportu jako bezpečný dopink a účinný regulátor energetické bilance.
 
Otevření se světu ale Bulharsko zbavilo možnosti ze svého skvělého objevu ekonomicky těžit. Poněvadž žádnou příodní látku nelze prohlásit za svůj patent, začaly výtažek fytosterolů z kotvičníku na podkladě bulharských výzkumů zpracovávat a dodávat do světa podnikavé firmy z dálněvýchodní oblasti, v níž je výskyt rostliny nejhojnější. V roce 1998 se přípravek z hloubi pole dalších naturopatických produktů propra-coval mezi 12 světově nejprodávanějších přípravků speciální doplňkové výživy.
 

V řadě zemí světa je přípravek registrován jako volně prodejný lék. Přípravek dodávaný třemi prvozpra-covateli má standardizovaný obsah látek podle farmako-logických zvyklostí a prakticky i jedinou formu podání, tj. želatinové kapsle obsahující 500 mg výtažku každá. Organismus přípravek resorbuje prakticky stejně dobře před jídlem, jako po jídle. Vstřebání lze však napomoci zapitím kapsle větším množstvím tekutiny. Kontraindikace a interakce s dalšími potravinami nebo léky nebyly dosud objeveny. Samozřejmě že osoby s diagnostikovanou hormonální poruchou, na níž užívají nějaká léčiva, se musí o případném užívání výtažku z kotvičníku poradit s odborným lékařem.
 

V České republice byl přípravek testován několik měsíců na ženách po menopauze, které byly nuceny užívat náhradní hormonální terapii suplementárním podáváním syntetického estrogenu. Ten byl u nich zcela vysazen a nahrazen výtažkem z kotvičníku. Opakované krevní testy nevykázaly po užívání přípravku žádné změny ve srovnání s účinky syntetického estrogenu, avšak četné vedlejší účinky dlouhodobého užívání estrogenu na jejich psychiku i chování po záměně estrogenu za kotvičník zcela zmizely. Mezi muži staršími 50ti let, kteří nemají zjevné problémy s andropauzou a kteří chtěli účinky kotvičníku dobrovolně vyzkoušet, se zatím nenašel jediný, který by po měsíčním užívání přípravku pochyboval o jeho zdravotní prospěšnosti a celkově pozitivním účinku na mentální i tělesnou svěžest.